|
|
Ohrožení ekonomických zájmů EU v Jižní a Střední Americe.
Frýda, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
V dizertační práci analyzujeme hrozby pro ekonomické zájmy Evropské unie v Latinské Americe - náš okruh je zúžen převážně na země MERCOSUR. Oba regiony pojí historicky sdílené vazby, které však byly přerušeny vstupem Studené války, kdy se Latinská Amerika stala přirozenou zájmovou zónou Spojených států. Základním časovým předělem je proto pro nás konec mocenské bipolarity, přičemž jádro práce je v hrubém rozsahu jednoho desetiletí 2003-2013. Ve třech základních kapitolách definujeme pojem ekonomické bezpečnosti, vztah EU-Latinské Ameriky v historickém vhledu a nakonec asertivní vstup Číny do Latinské Ameriky ve vymezeném období. Klíčovým prvkem je skutečnost, že po skončení Studené války došlo k významnému posunu vnímání ekonomické moci státu/regionu z bezpečnostního (vojenský) na vlivový (kondicionalita, sankce). Do toho rámce zasazujeme také Latinskou Ameriku, která procházela vlnou neo-liberalismu a privatizace. V úvaze o asymetrii vztahů mezi oběma regiony zvažujeme více historické souvislosti včetně tzv. "společných hodnot", která částečně (nikoliv však zcela) zpochybňujeme. Vycházíme z pohledu, že vztahy mezi oběma regiony se značně pragmatizovaly se silným důrazem na obchodní vazby. Čína je novým prvkem v regionu, kde tradičně soupeřili Spojené státy a Evropa. Nevnímáme Latinskou Ameriku již...
|
|
|
Ohrožení ekonomických zájmů EU v Jižní a Střední Americe.
Frýda, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
V dizertační práci analyzujeme hrozby pro ekonomické zájmy Evropské unie v Latinské Americe - náš okruh je zúžen převážně na země MERCOSUR. Oba regiony pojí historicky sdílené vazby, které však byly přerušeny vstupem Studené války, kdy se Latinská Amerika stala přirozenou zájmovou zónou Spojených států. Základním časovým předělem je proto pro nás konec mocenské bipolarity, přičemž jádro práce je v hrubém rozsahu jednoho desetiletí 2003-2013. Ve třech základních kapitolách definujeme pojem ekonomické bezpečnosti, vztah EU-Latinské Ameriky v historickém vhledu a nakonec asertivní vstup Číny do Latinské Ameriky ve vymezeném období. Klíčovým prvkem je skutečnost, že po skončení Studené války došlo k významnému posunu vnímání ekonomické moci státu/regionu z bezpečnostního (vojenský) na vlivový (kondicionalita, sankce). Do toho rámce zasazujeme také Latinskou Ameriku, která procházela vlnou neo-liberalismu a privatizace. V úvaze o asymetrii vztahů mezi oběma regiony zvažujeme více historické souvislosti včetně tzv. "společných hodnot", která částečně (nikoliv však zcela) zpochybňujeme. Vycházíme z pohledu, že vztahy mezi oběma regiony se značně pragmatizovaly se silným důrazem na obchodní vazby. Čína je novým prvkem v regionu, kde tradičně soupeřili Spojené státy a Evropa. Nevnímáme Latinskou Ameriku již...
|
|
|
The impact of US shale gas extraction on local dynamics between environmental- and economic- security frames
Burda, Ondřej ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato práce se věnuje lidské bezpečnosti, konkrétně pak situaci, kdy se dva různé sektory této bezpečnosti - ekonomický a environmentální - střetnou. Využívá v současnosti populární téma těžby břidlicového plynu v USA k tomu, aby určila, co se při takovém střetu stane a jaký sektor případně získá navrch. V první části práce vymezuje výzkumné otázky, definuje předběžnou tezi a diskutuje používané zdroje. Ve druhé části je nastíněno celé teoretické pozadí práce. Speciální pozornost je věnována konceptu lidské bezpečnosti a Kodaňské škole, tedy prvkům, které tradiční vnímání bezpečnosti rozšířily. Zároveň se ale část věnuje i nastínění jednotlivých bezpečnostních sektorů a definici jejich teoretického rámce v souvislosti s americkou těžbou břidlicového plynu. Třetí část práce je těžištěm samostatného výzkumu, jsou zde diskutovány jednotlivé mini případové studie v rámci Spojených států a jejich jak ekonomické tak i environmentální proměnné. Cílem je zjistit, k čemu při střetnutí obou sektorů v jednotlivých případech došlo. Čtvrtá část práce si klade za cíl nastínit možné faktory, které nebyly ve třetí části zmíněny, které ovšem i tak mohly hrát roli v utváření daných výsledků. V páté části pak dochází k předběžné analýze výzkumných otázek, které jsou nakonec zodpovězeny v závěrečné části práce. Ta...
|
|
|
Ekonomická diplomacie Číny v Africe
Langová, Kateřina ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Tato práce se věnuje tématu ekonomické diplomacie Číny v Africe. Teoretickým východiskem je teorie ekonomické bezpečnosti a ekonomické diplomacie jako způsobu, jak si ekonomickou bezpečnost zajistit. Afrika je jen jednou částí světa, ve které je Čína aktivní a navazuje diplomatické a ekonomické vazby s jednotlivými státy. Cílem této práce je identifikovat jednotlivé nástroje čínské ekonomické diplomacie, které Čína uplatňuje vůči africkým zemím za účelem zajištění ekonomické (potažmo energetické) bezpečnosti. Práce je rozdělena do 4 hlavních kapitol. První kapitola se věnuje teoretickým konceptům, druhá kapitola energetické bezpečnosti a energetické politice Číny. Třetí kapitola se věnuje obecným principům Číny v Africe v současnosti. Mezi hlavní oblasti patří vzájemný obchod, přímé zahraniční investice a rozvojová pomoc. Závěrečná čtvrtá kapitola se již věnuje konkrétní spolupráci Číny se dvěma ropnými státy -- Angolou a Súdánem.
|
host ::
RSS.